„Budu mít pár hodin čekání na letišti v São Paulu – Guarulhos, můžu se jít někam projít v okolí?“ Krásná česká otázka, která také zaznívá na cestovatelských besedách. Brazilci by nad ní nechápavě kroutili hlavou – z letiště se odjíždí autem, taxíkem, autobusem, možná dokonce i novým metrem (budovaným léta, kam až moje brazilská paměť sahá), ale nikdo z něj určitě nikdy nikam nechodí A PÉ [a pé], pěšky.

Pé znamená chodidlo (ta část nohy, kterou sešlapáváte plynový pedál) a v brazilské portugalštině se vyskytuje velmi často v mnoha populárních úslovích. Celý příspěvek →

Brazilští rodiče přijíždějí do České republiky na svatbu svého syna. Maminka české nevěsty je srdečně vítá ve dveřích rodinného domku. Z portugalštiny si zatím zvládla zapamatovat jen pár slov, rozhodně však chce zanechat ten nejlepší první dojem:

„Presunto Renan, presunta Miriam, bem-vindos!“ oslovuje Brazilce pečlivě chystanou větou.

V ten moment její dcera vyprskne smíchy: „Mami, presunto [prezúntu] znamená ŠUNKA!“ (Že to může být v brazilském slangu i „mrtvola“, to naštěstí nezmínila…) Celý příspěvek →

„Není to můj šálek kávy“ – v češtině zažité rčení, které mimoděk odhaluje, jak blízký vztah mají mnozí Češi k černému povzbudivému nápoji. A víte, že obyvatelé Brazílie, největšího kávového producenta na světě, země, kde se denně spotřebuje více než 3.000 tun kafe, a dokonce i snídaně se řekne „ranní káva“ (café de manhã), podobné úsloví neznají? V naprosto stejném významu použijí jiné:

Não é minha praia [não é míňa práia]. Není to má PLÁŽ. Celý příspěvek →

Na Zdraví! Saúde!

Plukovník brazilské letecké armády Aeronáutica ve výslužbě, coronel Donoval, dorazil do ČR jako odborný konzultant při projednávání obchodního kontraktu. (Málem ovšem nedorazil, protože moc nechybělo, aby mu v São Paulu uletělo letadlo. Holt na své pozici byl v minulosti asi zvyklý, že se vždy odlétalo až na jeho povel. To u Lufthansy nějak nefungovalo.)

Jednání probíhá v sídle firmy na Zlínsku a účastní se ho celkem devět osob, z toho šest Čechů. Společnost sedí kolem stolu v zasedací místnosti. Generální ředitel povstává, pronáší přivítání, mezitím blonďatá asistentka přináší na tácku panáky.

„Co to je?“ naklání se plukovník ke svému sousedovi Edsonovi, Brazilci s českými kořeny, jenž dobře zná českou i brazilskou realitu.

„To je slivovice – místní PINGA [pinga],“ zní odpověď. Pinga je brazilské souhrnné slovo pro pálenku.

„Já nebudu,“ kroutí se plukovník.

„To musíš, to je tady pro ně jako u nás kafe.“ Celý příspěvek →

Tentokrát mám pro vás jedno „horké“ slovo přímo z Brazílie. Kdyby se v portugalštině skloňovalo, řekl bych, že je v těchto dnech po celé zemi hodně skloňované.

Pedalada.

Význam možná odhadnete sami. Pedal je pedál. A pedalada [pedaláda] tudíž znamená pořádné opření do pedálů. Celý příspěvek →

Brazilské papo [PA-pu] není o jídle. Znamená to konverzaci, vole. Raději hned dovysvětlím, abyste si snad nemysleli, že vás kvůli neznalosti výrazu oslovuji do dobytků. Zkoumané slovo primárně označuje VOLE, součást ptačího těla. (Přesná definice volete hovoří o vakovitém vychlípení ptačího jícnu před jeho vstupem do tělní dutiny. Pro biologické laiky, jako jsem já, upřesním, že se jedná o onen kus volné kůže, co se třese slepici pod zobákem.) Ovšem druhý, přenesený význam je pro brazilské lidi – na rozdíl od brazilské drůbeže – nesrovnatelně důležitější: papo znamená pokec, jakýkoli ležérní, nezávazný rozhovor. Celý příspěvek →

Parabéns pra você, pětiletý Guilherme (nenechte se zmást lahvinkou v popředí – i dětské narozeniny jsou skvělou příležitostí pro party dospělých)

Pokud byste se měli naučit 10 portugalských slov pro hladké vplutí do Brazílie, parabéns [pa-ra-BẼNS] tam určitě zařaďte. Znamenitě se vám bude hodit všude tam, kde budete chtít/potřebovat říct něco pozitivního a zrovna nebudete vědět co. Celý příspěvek →