Bazének

„Představ si, nechtěli mě pustit do bazénu,“ Jirka naštvaně mrskne ručníkem na pohovku. Byt, pronajatý přes Airbnb v luxusní rijské čtvrti Barra da Tijuca, se už na internetu pyšnil lákavým bazénem uprostřed uzavřeného bytového komplexu (condomínia) a Jirka se celý den těšil, že si tam v podvečer trochu zasportuje.

„CÓMO ASSIM? Jak je to možné?“ vzhlédne jeho brazilská slečna od mobilu.

„Že prý musím mít potvrzení od lékaře, že jsem fyzicky i mentálně schopný plavat, že se neutopím, že nemám žádné přenosné choroby, ASSIM E ASSADO… Já, co jsem v Česku na výšce plaval závodně!!!“ Celý příspěvek →

Dnes jsem pro vás nalezl jedno zajímavé slovo. Alespoň myslím.

Když jsem poprvé vstoupil se svou španělštinou na doposud neznámou půdu brazilské portugalštiny, ACHAR [ašár] byl možná první výraz, na jehož význam jsem se dotazoval, protože španělský jazyk žádný návod nenabízel. A Brazilci měli eu acho [éu ášu] v puse neustále.

Je to proto, že dotyčné slovo spojuje dva významy, které jsou oba velmi časté. V prvé řadě znamená něco nalézt, ať už se tak stane po aktivním hledání (zde je parťákem sloveso procurar – hledat), nebo na něco prostě jen tak narazíte. Celý příspěvek →

Arrumar [ahumár] je základní brazilské slovo, když potřebujete něco OBSTARAT. Zapamatovat si ho se vyplatí, protože škála věcí, co s ním můžete obstarat, je dost široká. Jak ostatně připomíná i poučné brazilské rčení:

Quem quer, arruma um jeito, quem não quer, arruma uma desculpa.

Kdo chce, najde si cestu, kdo nechce, najde si výmluvu.

Když zadáváte arrumar do googlu, našeptávač vám prozradí, jaké jsou nejčastější věci, co si takový Brazilec potřebuje obstarat. Celý příspěvek →

Almojantar [almožántar] ve slovníku nenajdete, toto slovo oficiálně neexistuje. V reálném životě se vám však občas přihodí, a to troufám si tvrdit, i mimo Brazílii. Třeba když jste celý den v takovém presu, že se ani nestihnete naobědvat a sklouznete rovnou k večeři. Ještě typičtější je však jiná situace: máte volný den a váš denní režim se tak trochu rozjede. Kolem poledního snídáte a vydatnější jídlo přijde na pořad dne někdy mezi pátou šestou odpoledne. Jak ho ale v portugalštině nazvat? Ideálně almojantar, tedy kreativním spojením dvou základních slov, almoço [almósu] – oběd a jantar [žántar] – večeře. Celý příspěvek →

Jedno brazilské avokádo servírované v původním obalu (zdroj fcb „sou dessa época“)

„Vyrostla jsem u babičky na venkově, v domě pod velkým avokádovníkem. Celé dětství jsem jedla jeho plody…“ vzpomíná zasněně Vanessa.

Klíčová otázka ale zní, JAK malá Brazilka ta avokáda abacate [abakáči] (neplést s ananasem abacaxi [abakaší]) jedla?

(Obrázek zřejmě již napověděl, ale možná tomu stále nevěříte :-) Celý příspěvek →

Lončatník v celé své kráse

Poprvé jsem na ten strom náhodou narazil (skoro doslova) v poklidné čtvrti Ria de Janeiro zvané Urca cestou na Cukrovou homoli. A chvíli jsem si pak myslel, že se mi to jen zdálo. Vypadal jak porostlý neskutečným množstvím orchidejí – přímo z kmene se vylupovaly obrovské růžovo-červené květy. Prst bych se do nich bál strčit, že ten tajemný prastrom odněkud ze Středozemě udělá chramst a ještě se olízne rudým jazykem. Celý příspěvek →

BŮH EXISTUJE, JÁ VĚŘÍM! Zatímco v EU platí velmi striktní pravidla, co lze a nelze uvést na obalu potravin (a okolí EAN kódu je zvlášť citlivé i kvůli čtečkám), brazilský výrobce se nerozpakuje deklarovat to, co je pro něj samotného ta vůbec nejdůležitější informace.

Snad jsem už někdy zmiňoval, že jsem se nejprve učil španělsky a až pak se pustil do portugalštiny. Tím okamžikem jsem se odsoudil k doživotnímu vymezování hranic v mé hlavě mezi oběma jazyky, někdy zdánlivě blízkými, jindy zrádně odlišnými. Jedním z prvních portugalských slov, na která jsem narazil a jejichž význam jsem nechápal (protože španělština zrovna moc neporadila), bylo ACREDITAR [a-kre-dži-tar].

Jakože „připsat kredity“ (význam jsem vyvozoval na základě vzpomínek na studia na VŠE)? Nebo snad „platit kreditní kartou“ (to by k Brazilcům docela sedělo:-)? Celý příspěvek →

Feliz Natal, veselé vánoce! – vánoční strom v podobě nazdobené palmy.

„To je skvělé, že s námi letos strávíš vánoce!“ píše mi brazilský známý a já se začínám stále více těšit na skutečně netradiční svátky v exotice. „Právě jsme provedli rozlosování a připadla na tebe Bruna.“

Naštěstí následuje trochu bližší vysvětlení: „Víš, vánoce slavíme celá rodina dohromady a hrajeme amigo secreto [amigu sekrétu], tajného přítele. Někdy na konci listopadu napíšeme jména všech na lístečky a každý si někoho vylosuje – tomu člověku pak na vánoce přichystá dárek. Tak je zajištěno, že každý dá i dostane právě jeden dar. Kdo si koho vytáhl, je až do poslední chvíle tajné, ale já jsem dal i tvé jméno do košíku a taky za tebe losoval. Je důležité, aby celá vánoční společnost byla zapojená, aby nikdo não ficou fora, nezůstal stranou.“ Celý příspěvek →