Jaká troufalost, chtít si to zde rozdat zrovna s tímto slovem. Kdyby se nejednalo o brazilský blog, jistě by bylo na místě prohlásit, že se pouštím na vyloženě tenký led. Devět z deseti Brazilců si totiž myslí, že SAUDADE [sau-dá-dži] (používá se singulár i plurál, nejčastěji ve vazbách se slovesy ter, sentir nebo estar com) nelze přeložit do jiných jazyků. Myslí si to tedy nějakých 180.000.000 lidí.

Z internetových diskuzí jsem převzal jako příklad následující autentická vyznání:

– Eu sou tradutora para 4 (quatro) idiomas. Estudei linguistica. Saudade NAO TEM TRADUCAO. Em ingles, tem uma expressao parecida: Nostalgic memories of happy times… Jsem překladatelka ze 4 (čtyřech) řečí. Studovala jsem lingvistiku. Saudade NELZE PŘELOŽIT. V angličtině mají jen podobný výraz: nostalgické vzpomínky na šťastné časy…

NEBO:

– Eu senti na pele a falta dessa palavra em outras linguas, fui dizer a uma namorada minha que ia sentir saudades dela, em espanhol e nao consegui, tem outras formas d dizer mais a expressão „saudade“ com essa beleza que se fala no portugues nao tem jeito de fala… Pocítil jsem na vlastní kůži absenci tohoto slova V OSTATNÍCH JAZYCÍCH: chtěl jsem své slečně sdělit ve ŠPANĚLŠTINĚ, že po ní budu mít saudades, a nepodařilo se mi to. Dá se to různě opsat, ale přímo ekvivalent pro saudade s celou tou krásou, kterou obsahuje v portugalštině, jinde nenajdete…

S pevnou odvahou a zodpovědností bořiče mýtů nyní prohlásím, že v češtině, se kterou asi mnoho Brazilců svůj slovník neporovnávalo, příhodný výraz existuje. Je to STESK, STÝSKÁNÍ. Jedním dechem však musím dodat, že naprosto chápu, proč považují obyvatelé Brazílie své stýskání za planetárně výjimečné. Jedná se totiž o hloubku prožitku. Brazilci (s přihlédnutím k tomu, jak kolosální abstrakcí je mluvit v obecné rovině o celém pestrém národu – a tato poznámka prosím platí pro veškeré mé snažení v tomto i ostatních příspěvcích) jsou celkově více emočně založeni, všechny pocity (pozitivní i ty negativní) silně prožívají a ještě intenzivněji  o nich komunikují. Vazby k lidem a místům zde mají pro jednotlivce takovou váhu, že morre de saudades, umírá steskem, sotva vytáhne patu z domu.