Jabuti

brazilská želva jabuti

Želva jabuti

Říká se, že Eskymáci mají desítky slov pro sníh, aby odlišili jeho jednotlivé druhy, protože je to jejich každodenní realita i životní nutnost. Obyvatelé Sahary údajně zase používají vícero výrazů pro písek. Moudré servery k tomu říkají, že obojí je mýtus. Ať už jakkoli, Brazilci, pokud vím, mají jediné (exotické) slovo pro sníh (neve [névi]) a rovněž jedno univerzální pro písek (areia [aréia]). Zato mají hned tři slova pro želvu!

Brazilská příroda je na želvy nesmírně bohatá. A můžete se setkat buď s jabuti [žabučí], nebo s cágado [kágadu], nebo s tartaruga [tartarúga]. Slovo jabuti pochází z indiánského jazyka tupí (iawotí) a označuje výlučně suchozemské želvy dvou konkrétních druhů, které jsou v Jižní Americe doma. Celý příspěvek →

Chá de fraldas

Chá de fraldas

Brazilci zbožňují oslavy! A tak není divu, že nevynechají jedinou příležitost. Velmi oblíbené jsou oslavy nadcházejícího mateřství, tzv. chá de fraldas [šá dži fráldas] (ev. chá de bebê).

Chá [šá] znamená čaj a je zaznamenání hodné, že jak portugalština, tak i čeština a některé další slovanské jazyky převzaly pro tento nápoj severočínské označení, které se ovšem do evropských zeměpisných šířek dostalo přes perštinu a turečtinu (naproti tomu Španělé používají společně s germánským světem původem jihočínské „té“).

No a fraldas [fráldas] jsou dětské plínky.

Vítejte tedy na plenkovém čaji, respektive na odpoledním plenkovém dýchánku. I pro něj platí tři základní pravidla všech brazilských oslav: Celý příspěvek →

Presunto

Brazilští rodiče přijíždějí do České republiky na svatbu svého syna. Maminka české nevěsty je srdečně vítá ve dveřích rodinného domku. Z portugalštiny si zatím zvládla zapamatovat jen pár slov, rozhodně však chce zanechat ten nejlepší první dojem:

„Presunto Renan, presunta Miriam, bem-vindos!“ oslovuje Brazilce pečlivě chystanou větou.

V ten moment její dcera vyprskne smíchy: „Mami, presunto [prezúntu] znamená ŠUNKA!“ (Že to může být v brazilském slangu i „mrtvola“, to naštěstí nezmínila…) Celý příspěvek →

Vamos pro…

„Půjdeme na [hoky]?“

Partička Brazilců v tropickém přímořském Natalu vymýšlí plán na dnešní večer. A mezi nimi – kdo ví, jakým záhadným rozmarem osudu se zde ocitl – také jeden Tomáš, cestovatel ze Sedlčan.

„A co to je?“ ptá se Tomáš svých brazilských kamarádů. Zní to jak náš český hokej, uvažuje v duchu, ale tady, skoro na rovníku…?

„To neznáš?!“ žasnou Brazilci sborově a valí na Tomáše oči. „To je přece nejznámější hudební styl na světě!“

„No dobře, dobře, tá bom, vamos, jdu s vámi,“ pronáší Tomáš smířlivě, aby uklidnil své společníky. Těší se, že pozná další specialitku severovýchodu Brazílie. Už zde nějakou dobu pobývá, dost na to, aby mu místní už stihli představit celou řadu zajímavostí. A pokaždé byly ony zajímavosti uvedeny slovy, že se jedná o ten NEJVĚTŠÍ, NEJPŮSOBIVĚJŠÍ nebo NEJZNÁMĚJŠÍ exemplář na světě, nebo alespoň v Latinské Americe… Celý příspěvek →

Cavalo

I v Brazílii se hraje pólo (koňské).

Dnes vám daruji koně cavalo [kaválu]. A trochu se mu podíváme na zoubek.

I v portugalštině existuje známé úsloví a cavalo dado não se olham os dentes, darovanému koni na zuby nekoukej. Nechci vás však nabádat k úkonům spadajícím do oboru veterinární stomatologie, bližší jsou mi jiná slovní spojení, v nichž hlavní roli hraje rovněž nejznámější lichokopytník. Třeba tato: Celý příspěvek →

Empurrar

Tlačte

I v Česku se občas zarazím před dveřmi s cedulkou SEM a TAM. Nějak mě stojí dost úsilí srovnat si v hlavě, že když jdu nakupovat právě SEM, musím vejít TAM. Vše se ještě výrazně komplikuje, pokud se na dveřích vyskytuje také MAT, což je, jak víme, synonymum pro SEM…

Situace v Brazílii je´, troufám si říct, ještě složitější. Dveře se zde honosí nápisem PUXE, který svou výslovností [púši] úplně jasně a nezpochybnitelně navozuje anglické PUSH. Čím více tlačíte, tím větší je frustrace. PUXE je od PUXAR, táhnout, a tím se myslí směr k sobě. Tandem k PUXE tvoří EMPURRE [empúhi], a v tomto případě tedy už tlačíte zcela správně. Celý příspěvek →

Farmácia

V brazilské lékárně, poté, co jsem si vystál frontu na přepážku:

„Dobrý den, prosil bych jedny kapky do nosu.“

„Jste naším zákazníkem?“

„Ne.“

„Chcete se zaregistrovat?“

„Ne, děkuji. Potřeboval bych kapky do nosu.“

„Zajisté, hned je přinesu. V mezidobí tady máte přehled výrobků, které můžete dnes koupit v akci. Ráda bych upozornila na přípravek proti bolestem kloubů, ten je se slevou 50%. A mast na popáleniny, aktuálně o 30% levnější…“ Celý příspěvek →

Devagar

Kdo přistupoval k brazilské portugalštině přes španělštinu, zažil možná stejný šok. Zpočátku se všechno zdálo v pohodě:

alto – alto (vysoký)

bajo – baixo (nízký), fajn, je to podobný. To půjde rychle, jedem dál.

rápido – rápido (rychlý), jen bacha na odlišnou výslovnost [rrá-pi-do] v šj versus [há-pi-du] v pj.

lento – devagar —- cože? Celý příspěvek →

Achar

Dnes jsem pro vás nalezl jedno zajímavé slovo. Alespoň myslím.

Když jsem poprvé vstoupil se svou španělštinou na doposud neznámou půdu brazilské portugalštiny, ACHAR [ašár] byl možná první výraz, na jehož význam jsem se dotazoval, protože španělský jazyk žádný návod nenabízel. A Brazilci měli eu acho [éu ášu] v puse neustále.

Je to proto, že dotyčné slovo spojuje dva významy, které jsou oba velmi časté. V prvé řadě znamená něco nalézt, ať už se tak stane po aktivním hledání (zde je parťákem sloveso procurar – hledat), nebo na něco prostě jen tak narazíte. Celý příspěvek →

Arrumar

Arrumar [ahumár] je základní brazilské slovo, když potřebujete něco OBSTARAT. Zapamatovat si ho se vyplatí, protože škála věcí, co s ním můžete obstarat, je dost široká. Jak ostatně připomíná i poučné brazilské rčení:

Quem quer, arruma um jeito, quem não quer, arruma uma desculpa.

Kdo chce, najde si cestu, kdo nechce, najde si výmluvu.

Když zadáváte arrumar do googlu, našeptávač vám prozradí, jaké jsou nejčastější věci, co si takový Brazilec potřebuje obstarat. Celý příspěvek →