Jeden kajman, co zůstal stát – v Pantanalu

„Kdo chvíli stál, už stojí opodál.“ Význam tohoto přísloví je zcela zřejmý: vyvíjet dostatečnou míru aktivity je žádoucí, a to platí všude na světě. Životní moudro našich předků je nám však sdělováno s umírněností charakteristickou pro středoevropskou přírodu. Stát opodál není v žádném smyslu fatální, nic vás v mezidobí nesežere, a když uděláte dva tři rychlé kroky, jste zase v pohodě zpátky v proudu! Brazilci totéž vyjádří lapidárním jacaré parado vira bolsa [žakaré parádu víra bólsa]. „Z kajmana, co zůstane stát, se stane kabelka.“ (Nepomůže mu ani hnutí brojící proti módním doplňkům z kůže zvířat, které má i v Brazílii své četné příznivce.) Tak sebou raději koukejte mrskat!

Brazilští krokodýli jsou všichni kajmani a označují se slovem pocházejícím z indiánského jazyka tupí-guaraní – jacaré [žakaré]. Žádného crocodilo v Brazílii nehledejte a ještě méně cokoli se slovním základem aligátora (ostatně, anglické slovo alligator údajně vzniklo zkomolením španělského výrazu el lagarto – ještěr. Zajímavé.)

Dost ale lingvistiky. Jacarés žijí ve sladkých vodách po celé Brazílii, nejvyhlášenějším místem pro jejich pozorování ve volné přírodě patří mokřady Pantanalu ve vnitrozemí při hranicích s Bolívií a Paraguayí. Ale i na plážích v Riu můžete pegar jacaré [pegár žakaré] – chytnout krokodýla. Jak?! Stačí si rozumět s mořskými vlnami. Tímto hovorovým výrazem se označuje surfování, když nemáte na prkno prancha [pránša], a tak prostě použijete jen svoje tělo a radost ze souhry s přírodou. Místní vám předvedou, jak na to.