Tento blog už dál nemůže být bez caipirinhy. Jako se bez ní neobejde žádná pořádná brazilská cesta.
Aby bylo jasno, caipirinha [kai-pi-rí-ňa]* je lék! Nebo alespoň tak podle legendy vznikla – jako lék na chřipku (s ohledem na probíhající chřipkovou epidemii jsem snad trefil i načasování příspěvku), v původním složení drtivé síly: citron + med + česnek + pálenka cachaça [ka-šá-sa] z cukrové třtiny. Postupem času se (podle stejné legendy) vytratil med a česnek, naopak se přidal třtinový cukr pro vyvážení sladko-kyselé chuti a led pro to správné osvěžení.
Ano, nejznámější brazilský drink capirinha má skutečně jen čtyři ingredience. Když si objednáte jednu rundu u stánku v rijské čtvrti Lapa, tak barman začne na led s nadrcenou limetkou a cukrem v kelímku lít cachaçu. A vy budete konverzovat, platit kartou, dál konverzovat a po celou tu dobu ten barman furt bude lít tu cachaçu. (Nedej bože, když si české slečny objednají caipirinhy, ale chtějí je bez cukru, protože hubnou, a taky bez ledu, protože jsou zrovna nastydlé z brazilské klimatizace. Pak už to kvantum pálenky bude chabě ředit jen limetková šťáva…) Svět se začne trochu houpat (v brazilských rytmech, samozřejmě) a vám bude krásně.
„Hele, tady jsou schody s dlaždičkama z celýho světa!“**
„Ty vole, a ten vodotrysk! Teda akvadukt…“***
O brzkých ranních (i pozdějších dopoledních) hodinách raději decentně pomlčíme. Každopádně seznam brazilských zážitků se mnohdy dál úspěšně rozrůstá: „Od střední jsem neblila. Až v Brazílii.“
—
*Slovo caipira [kai-pí-ra] jinak hovorově znamená „venkovan“ (a podle kontextu taky trochu „křupan“).
**Escadaria Selarón – Selerónovy schody
***Arcos da Lapa – Rijský akvadukt