Brazilci milují pozitivní výrazy. A tak jimi futrují svou řeč, kde se dá. Zachází tak daleko, že i místo příslovce „hodně“ (muito) říkají raději „dobře“ – bem [bẽ]. Aby vás snad nenapadla sebemenší pochybnost, dobré věci jsou v Brazílii prohlášeny rovnou za „dobře dobré“ – bem bom. (Vyslovte s řádnou nosovou výslovností u obou slabik, vydáte tak zvuk rezonující podobně jak drkání na berimbau – lidový hudební nástroj původem z Afriky oblíbený na brazilském severovýchodě.) A pokud by vám, Deus me livre, nedej bože, v Brazílii něco nebylo po chuti, zcela to odepíšete větou tá bem ruim, je to „dobře špatné“. Dobře?

Výraz Tudo bem? (alternativně tudo bom?) vás bude v Brazílii doprovázet na každém kroku. Doslova se ptáte, zda „jde vše dobře?“, tuto frázi však nikdo nepřekládá. Funguje výhradně jako spouštěč konverzace, a i kdybyste právě umírali (ano i smuteční hosté na brazilském pohřbu se vzájemně ujišťují, že vše je skvělé), odpovídáte rovněž tudo bem, případně některou z povolených obměn na ještě pozitivnější notě: tá joia, tá ótimo či beleza (vše je radost, vše je skvělé, nádhera).

Berimbau jen za deset na tržišti v Salvadoru