„To je skvělé, že s námi letos strávíš vánoce!“ píše mi brazilský známý a já se začínám stále více těšit na skutečně netradiční svátky v exotice. „Právě jsme provedli rozlosování a připadla na tebe Bruna.“
Naštěstí následuje trochu bližší vysvětlení: „Víš, vánoce slavíme celá rodina dohromady a hrajeme amigo secreto [amigu sekrétu], tajného přítele. Někdy na konci listopadu napíšeme jména všech na lístečky a každý si někoho vylosuje – tomu člověku pak na vánoce přichystá dárek. Tak je zajištěno, že každý dá i dostane právě jeden dar. Kdo si koho vytáhl, je až do poslední chvíle tajné, ale já jsem dal i tvé jméno do košíku a taky za tebe losoval. Je důležité, aby celá vánoční společnost byla zapojená, aby nikdo não ficou fora, nezůstal stranou.“
„No jo, to je fajn. Ale kdo je Bruna a co má ráda?“ Cítím tíhu odpovědnosti, že spokojenost jednoho (neznámého) člověka s vánočním obdarováním toho roku leží pouze na mých bedrech. A na druhé straně oceánu si možná v ten samý čas nějaký Brazilec láme hlavu, čím obšťastnit hosta ze vzdáleného Česka.
„Nedělej si starosti, nějaká drobná česká bižuterie bude super,“ získávám alespoň tip, krátce před odletem na daleký jih.
—
Štědrý den se v centrální Brazílii převaluje líně, jak si rtuť teploměru pohrává se čtyřicítkou. Skutečně slavit se začíná až pozdě v noci. Schází se rodina v celé své šířce, dobrých pětatřicet lidí. Jídla je hodně a v pestrosti tak typické pro Brazílii – každý člen rodiny něčím přispěl. Poté co Papai Noel (brazilská obdoba Santa Clause v podání jednoho z rodinných strýčků) rozdá dárky nejmenším, rozehráváme amigo secreto. Kdo předává dar, začíná popisem obdarovaného člověka v několika indiciích. Tím se udržuje napětí, jak přítomní hádají, o koho se jedná. Na podarovaném je pak řada, aby přestavil, komu je za přítele zase on.
Jsem nervózní, jak to dopadne. Hraji vlastně rovnou level 2.0, neb nerozumím všem indiciím a většinu přítomných znám jen pár hodin. Když však zazní vtipný odkaz na zemi Masopusta a Čecha, terra dos grandes jogadores, nemůže být pochyb, že nastává moje chvíle. Brazilský Ježíšek v osobě mého tajného přítele mi prozíravě naděluje RUČNÍK, tak si mohu rovnou otřít zapocené čelo. Pár chvil na to si Bruna věší na krk blyštivý přívěšek.
Brazilské vánoce se liší podle regionů a zvyky závisí zejména na původu, odkud pochází jednotlivé rodiny – Brazílie je zemí imigrantů. V celkovém dojmu nejsou tolik svázané tradicemi, jak známe u nás. Na předních místech všeobecně stojí dobrá společnost, veselé historky a hojnost jídla – nakonec, jedná se přeci hlavně o pořádnou narozeninovou party na počest dobrýho kámoše Ježíše.