Za pão de queijo a kávičkou povinný guardanapo.

Guardanapo [guardanápu] patří mezi vaše nejvěrnější spolustolovníky. Jedná se o ubrousek. V Brazílii snad nezasednete k restauračnímu stolu, na jehož desce by netrůnil stojánek s papírovými ubrousky. Tedy, „papírovost“ těchto ubrousků je mnohdy dost sporná – materiál těch nejběžnějších připomíná spíše plastový sáček. Savost nula. Otřít do takového ubrousku mastná ústa je skoro nemožné, i když jich složíte více na sebe. To by vás však nemělo frustrovat a nyní už ani zaskočit.

Důvodem, proč guardanapos ovládají brazilské stoly, totiž není ani tak osušení úst, jak to máme zažito z našich krajin. Primárně jsou zde proto, abyste mohli jídlo s klidem vzít i do rukou, třebaže jste si je před tím nestihli omýt – potravinu uchopíte právě přes ubrousek. Jedná se o jeden z projevů brazilské nadstandardní péče o hygienu, která je pro mnohé cestovatele neočekávaným a velmi příjemným překvapením.

Slovíčko jsem se v Brazílii naučil kombinací odposlouchání a analogie. Netušil jsem, jakou v sobě skrývá zradu.

„Me passa o napo?“ požádal jsem totiž kolegu u stolu. „Podal bys mi ubrousek?“

„O que?“ nechápal. „Guardanapo?“

„Ale ne, nemusíš mi podávat celý STOJÁNEK, guardanapo, stačí mi bohatě jeden ubrousek, napo,“ směju se na něj.

Chyba lávky. Zatímco guarda-volume je úschovna zavazadel, guarda-roupa je šatní skříň („úschovna oblečení“) a existuje milion dalších slov utvořených podle stejného modelu, ubrousek je prostě celý guardanapo. Tečka.

(Když pak pátráte, doberete se k tomu, že výraz byl převzatý z francouzského slova garde-nappe. Ubrousek totiž prapůvodně sloužil ještě k něčemu jinému: k podložení talíře, aby chránil – ve francouzštině garder – ubrus.)

Tento příspěvek nemohu završit jinak než otázkou: a jak se tedy řekne STOJÁNEK NA UBROUSKY?

No přeci porta guardanapo!